Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Selfmonitoring

V širším slova smyslu znamená selfmonitoring samostatné měření glykémie pacientem, domácí měření krevního tlaku, kontroly tělesné hmotnosti, orientační zkoušky moči na přítomnost cukru, ketolátek a bílkovin a kontroly stavu nohou. 

V užším slova smyslu se za selfmonitoring považuje měření glykémie pomocí osobních glukometrů, které pracují na základě různých principů. Spolehlivost současných přístrojů je poměrně vysoká. Krev pro analýzu si pacient odebírá obvykle z konečku prstu nabodnutím kůže tzv. lancetou. Některé systémy umožňují odběr také z jiných míst povrchu těla (předloktí, dlaň). 

Řada studií opakovaně potvrdila prospěšnost selfmonitoringu glykémie u diabetiků 1. i 2. typu. Selfmonitoring krevního cukru je dnes pokládán za nedílnou součást léčby diabetu 1. typu. Podle vlastní silou získaných výsledků mohou dobře edukovaní pacienti upravovat dávky inzulínu. 

Minimálním optimem měření při léčbě diabetu 1. typu intenzifikovaným režimem jsou 3 – 4 glykémie denně, obvykle před jídlem. Vyšší frekvence je vhodná při dekompenzaci diabetu, změně léčby (nový typ inzulínu apod.), nezvyklé změně režimu pohybového (dovolená), těhotenství.

Vědeckých zpráv o prospěšnosti, přínosu a významu sebetestování glykémie u nemocných s cukrovkou 2. typu v posledních letech stále přibývá. Není však jednoznačně doporučená frekvence testování. Z výsledků studií vyplývá, že pozitivní přínos má selfmonitoring bez ohledu na léčebný režim. Důvodem velmi příznivého výsledku je to, že nemocní, kteří si sami měří glykémii, jsou mnohem více motivováni ke změně životosprávy a jejich ošetřující lékař má mnohem více údajů. 

Sdílet

Uloženo pod: